LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

PŘIPRAVUJEMENosorožec: Je africký, nebo asijský?

​Vladimír ČepekI takováto otázka trápí obyvatele malého, poklidného francouzského městečka, kde se odehrává příběh poslední premiéry této sezony – inscenace moderní klasiky s příznačným názvem Nosorožec z pera mistra absurdního humoru Eugèna Ionesca. Tento titul začneme zkoušet bezprostředně po premiéře Petrolejových lamp a první uvedení je naplánováno na začátek června.

​​Roli Daisy bude hrát Kateřina Elizabeth McIntosh.Inscenaci s vinohradským souborem
nastuduje režisér Martin Čičvák.

Ale vraťme se na náměstí onoho klidného městečka. Je letní neděle, krátce po poledni, den plyne lehce ospalým tempem. Otevírají se obchůdky, hokynářství a kavárnička, náměstí se postupně rozžívá, zaplňuje lidmi. Jedním z nich je i Bérenger, mladý muž lehce rozcuchaného zevnějšku, na němž je vidět, že má za sebou náročnou sobotní noc. V zahrádce kavárničky se schází se svým přítelem Jeanem, který mu nemůže být nepodobnější. Jean je upravený, hladce oholený a působí až pedantickým dojmem. Jean svého přítele Bérengera okamžitě začne peskovat za pozdní příchod – měli mít schůzku už o půl dvanácté, a teď už je po poledni. Jean sice přišel také pozdě, dokonce později než Bérenger, ale to přece jenom kvůli tomu, že ví, že Bérenger chodí vždycky pozdě, a on, Jean, přece nemá času nazbyt. A vytýká svému příteli i další nepravosti, například že je z něho cítit alkohol a že se sobotu co sobotu chodí bavit.

Náměstí ale ožívá i dalšími postavami: hospodyňkou, která upustí tašku a rozsype se jí nákup, galantním pánem, který se jí snaží pomoct nákup sesbírat a přitom se jí nenápadně vetřít do přízně, Logikem, který se všechny snaží ohromit svými logickými kreacemi, kavárníkem, servírkou, hokynářkou. Na náměstí přichází i Daisy, mladá dívka, před kterou se Bérenger všemožně snaží schovat, protože je do ní zamilovaný a nevěří si. A tuto nedělní atmosféru náhle přeruší přibližující se dupání, které se stále zesiluje. Přidává se k němu ohlušující troubení a zvedají se mračna prachu. Zadní částí náměstí proběhne nosorožec! A po chvíli proběhne zpátky. Atmosféra se zcela promění a celé městečko začíná řešit nosorožce. Od zcela zásadních otázek, jak se ve francouzském městečku mohl objevit volně pobíhající nosorožec, nebo možná i dva nosorožci, se lidé záhy vzdálí a začnou řešit otázky také jistě související s nosorožcem, ale v této situaci poněkud nadbytečné: Byl to nosorožec asijský, nebo africký? A má africký nosorožec jeden roh, nebo dva? Bérenger se kvůli tomu rozhádá s Jeanem. Městečko uklidní slova Logikova: „Podívejte se, vaše debata směřovala původně k problému, od kterého jste se proti své vůli vzdálili. Na počátku jste si položili otázku, zda nosorožec, který právě proběhl, je ten samý jako ten předtím, nebo jestli je to jiný. Na to je třeba si odpovědět… Mohli jste vidět dvakrát stejného nosorožce, který měl jen jeden roh… Stejně tak jste mohli vidět dvakrát stejného nosorožce s dvěma rohy. Tak. Také jste mohli vidět nejdříve prvního nosorožce s jedním rohem, potom druhého také s jedním rohem. A také prvního nosorožce se dvěma rohy, pak druhého nosorožce se dvěma rohy. Jestli jste viděli poprvé nosorožce se dvěma rohy a podruhé nosorožce s jedním rohem, tak z toho rovněž nelze dělat žádné závěry.“

Ale proběhnutí jednoho nebo dvou nosorožců je pouze začátek. Kam se budou dále ubírat osudy našich hlavních hrdinů, Bérengera, Jeana, Daisy? A jak pokračování příběhu ovlivní nosorožec nebo nosorožci? Absurdní komedie Eugèna Ionesca se skrze groteskní nadsázku dotýká závažných témat odpovědnosti, konformity, ideologie, ztráty lidskosti, tíhy společenského tlaku nebo křehkosti lidské individuality.