2025
2026
DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2025 / 2026 / V - LEDEN
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
TŘI OTÁZKY A NĚKOLIK NAVÍC
Zuzana Paulusová
Šéf vinohradských osvětlovačů Jiří BláhaVaším tatínkem byl známý herec Josef Bláha, díky němuž jste divadlo a jeho zákulisí poznal už jako malý kluk. Jaké byly vaše první dětské dojmy?
Můj první dětský dojem byl, že jsem se ocitl v pohádce, byli tady „strejdové herci“ – kolegové mého otce, vnímal jsem specifickou vůni divadla. Všechno mě uchvacovalo, divadlo bylo pro mě chrám.
I přesto byla vaše cesta k současné profesi trochu klikatá – kudy vedla?
Vyučil jsem se sazečem a prošel několika zaměstnáními – dělal jsem technického redaktora v nakladatelství Svépomoc, jezdil jsem s náklaďákem, uvažoval jsem i o profesi inspicienta. V roce 1984 se ale na Vinohradech uvolnilo místo osvětlovače a já jsem tam nastoupil. Přišel jsem do skvělé party a postupně do ní zapadl. Dodělal jsem si nástavbu a od roku 1989 jsem šéfem osvětlovačů.
Jak vypadá váš pracovní den?
Někdy chodím do práce dopoledne vyřizovat výkazy, inventury atd. Znovu přijdu odpoledne, když se staví scéna k večernímu představení a osvětlovači musí během těchto příprav třeba natáhnout na jevišti kabely, něco zavěsit atd., u některých inscenací kvůli tomu nastupuje služba už ráno. Příprava scény trvá hodinu až dvě, odpolední parta přichází kolem druhé až třetí hodiny, až je scéna hotová, a okolo půl páté začneme scénu zasvěcovat. Každý reflektor nastavujeme podle toho, kam má svítit. Máme více než dvě stě reflektorů a asi stovku z nich denně přestavíme. Na každé představení je třeba reflektory nastavit znovu.
Osvětlení inscenace určuje režisér s výtvarníkem scény při tzv. dekorační zkoušce, já s nimi na tom spolupracuji – nabízím jim různé možnosti, jimiž se dá pomocí světla vytvořit požadovaná atmosféra, případně upozorním, pokud by byl některý z požadavků technicky nerealizovatelný.
Jak početný je současný vinohradský tým osvětlovačů?
Celkem je nás osm, dva osvětlovači jsou v tzv. regulátoru, to znamená, že osvětlení daného představení ovládají přes počítač. Pět osvětlovačů je „na place“, já jsem osmý, patří k nám i údržbář, který se stará o osvětlení na chodbách a v kancelářích. Máme také deset externích štychařů, to jsou lidé obsluhující sledovací reflektory. Štychař nasvěcuje herce na jevišti, dá se říci, že je „vodí“ světlem, k tomu musí znát celou inscenaci zpaměti. Na každém představení takto spolupracují dva štychaři, výjimečně čtyři.
Před deseti lety jste v rozhovoru řekl, že v divadle je 649 svítidel, 1642 žárovek – je ten počet stejný?
Počet svítidel a žárovek je stejný, rozšířil se počet reflektorů – máme deset nových inteligentních reflektorů od české firmy Robe, výraz „inteligentní“ znamená, že si pamatují, kam a jakou barvou mají svítit. Těchto reflektorů máme celkem čtrnáct. Nově používáme také LEDková svítidla, která mají výrazně menší spotřebu elektrické energie.
Co vás na práci osvětlovače baví?
Baví mě divadlo jako takové, protože divadlo samo o sobě je kouzlo. Když přijdete během dne na jeviště, vidíte různé nedostatky, třeba třísky v podlaze – a pak to zasvítíme, a najednou se ocitnete v pohádce. Světlo dodává inscenaci jedinečnou atmosféru.
DnV se připravuje na generální rekonstrukci. Jak to bude se stěhováním světelného parku do nového působiště v Radiopaláci?
V Radiopaláci nebude tak velké provaziště, takže s kulisami se bude zacházet trochu jinak, prostor hlediště bude nižší než současný sál, ale světelně by měl být tomuto divadlu rovnocenný. Část našich současných světel do Radiopaláce přesuneme, ale bude třeba zakoupit a používat také nová LED svítidla, která nevydávají tolik tepla. Světel bude méně, ale – jak už jsem zmínil – budou to tzv. inteligentní světla.
Jaké profesní přání máte do tohoto roku, a vůbec do budoucna?
Přál bych si, aby v divadle technická stránka nikdy nepřebila umění a lidský faktor.