LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

LEDEN

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

PREMIÉRAVelký Gatsby – výlet do Ameriky 20. let

​Vladimír Čepek

„Povím vám svatou pravdu. Narodil jsem se bohatým rodičům na středozápadě – dneska už jsou mrtví. Vyrůstal jsem v Americe, ale studoval v Oxfordu, protože tam po dlouhá léta studovali moji předkové. Je to rodinná tradice. Všichni moji příbuzní zemřeli a já zdědil spoustu peněz. Potom jsem si žil jako mladý rádža ve všech evropských metropolích – v Paříži, v Benátkách, v Římě – sbíral drahokamy, hlavně rubíny, lovil divokou zvěř, trochu maloval, myslel jenom na sebe a snažil jsem se zapomenout na něco smutného, co se mi kdysi stalo. A pak, kamaráde, přišla válka. Byla to velká úleva a já se usilovně snažil zemřít, ale můj život jako by chránilo nějaké kouzlo.“

​Vizuál k inscenaci Velký GatsbyTěmito slovy se představuje svému příteli Nickovi Jay Gatsby, poněkud tajemný mladý muž, který si v Západním vejci (fiktivní osadě na Long Islandu) postavil honosné sídlo ve stylu francouzských zámečků a pořádá tam obrovské a velmi nákladné večírky. Ale také se o něm říká, že je synovcem nebo bratrancem císaře Viléma nebo snad von Hindenburga, že někoho zabil nebo že je německým špionem. Tyto fámy se šíří, protože nikdo nezná jeho původ ani důvod jeho okázalého chování. Jeho konání však sleduje jediný cíl – znovudobytí ztracené životní lásky… Autor Velkého Gatsbyho, Francis Scott Fitzgerald, je považován za jednoho z nejvýznamnějších amerických literátů 20. století a největšího představitele tzv. Ztracené generace, tedy okruhu autorů, kteří jako mladí prožili první světovou válku a jejich dílo je jí značně ovlivněno.

V době svého vzniku se román Velký Gatsby dočkal poměrně vřelého přijetí, byl dobře hodnocen kritikou i odbornou veřejností, ale očekávaného čtenářského úspěchu nedosáhl. Ve 30. a první polovině 40. let se na něj téměř zapomnělo a masově se proslavil až po svém opětovném vydání po druhé světové válce. Jeho úspěch byl obrovský a lze říci, že se román stal kultovním. Byl celkem pětkrát zfilmován. Poprvé již krátce po svém vydání v roce 1926 ještě jako němý film s Warnerem Baxterem a Lois Wilsonovou, tento snímek se však nedochoval a je považován za ztracený. Jako první existující filmové zpracování můžeme označit film režiséra Elliota Nugenta z roku 1949, kde si Gatsbyho a Daisy zahráli Allan Ladd a Betty Fieldová. Další dva velké filmy budou naši diváci pravděpodobně znát. V roce 1974 natočil Jack Clayton Velkého Gatsbyho s Robertem Redfordem v titulní roli. A dosud poslední zpracování vzniklo v roce 2013 jako hollywoodský velkofilm režiséra Baze Luhrmana s Leonardem DiCapriem. (Čistě pro úplnost ještě vzpomeňme televizní film z roku 2000 s Tobym Stephensem a Mirou Sorvino.)

Velký Gatsby ovšem neinspiroval jen filmaře. V roce 1999 vznikla například opera hudebního skladatele Johna Harbisona, v činoherní podobě se dostal na jeviště již záhy po svém vydání v roce 1925 v dramatizaci Owena Davise a pod režijním vedením George Cukora. Na další jevištní adaptaci se čekalo celých osmdesát let, kdy v roce 2006 připravil dramatik Simon Levy jedinou autorizovanou divadelní verzi Velkého Gatsbyho. Tuto adaptaci, která je velmi věrná Fitzgeraldovu románu, používáme pro naše vinohradské zpracování i my.

Výlet do Ameriky 20. let bude v sobotu 1. března první premiérou kalendářního roku 2025 a v režii Martina Čičváka se můžete těšit na Marka Lamboru, Janu Kotrbatou, Ondřeje Brouska, Anetu Krejčíkovou, Ondřeje Krause, Sáru Rychlíkovou, Tomáše Dastlíka, Zdeňka Palusgu, Jindřišku Hanušovou nebo Aleše Petráše.