Ü

2025

2026

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

ČERVENEC

SRPEN

LISTOPAD

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

LISTOPAD

PROSINEC

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2025 / 2026 / II - ŘÍJEN

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

POZVÁNKALakomec ještě pětkrát

Vladimír Čepek

V souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Divadla na Vinohradech a budoucím přesunem do náhradních prostor Radiopaláce (zvykněme si říkat Divadlo na Vinohradské) dojde v průběhu podzimu k dernié­ře dvou inscenací současného repertoáru. Již jen pětkrát budou mít naši diváci možnost zhlédnout moderní zpracování nestárnoucí klasické komedie Lakomec z pera klasika francouzské dramatické literatury Jeana Baptista Poquelina-Molièra.

Aleš Petráš (Kleant) a Aleš Procházka (Harpagon)
v komedii Lakomec
Ondřej Kraus (Valér), Václav Svoboda (Anselm)
a Sabina Rojková (Mariana) v Molièrově Lakomci

Lakomec je pravděpodobně nejslavnější Molièrova komedie a v Divadle na Vinohradech má dlouhou tradici. Poprvé byla uvedena již v roce 1922 v režii Jaroslava Kvapila, překladu Jaroslava Vrchlického a na scéně Josefa Weniga (premiéra 24. března 1922). Dobové kritiky se většinou shodují v tom, že vyznění hry včetně celkové atmosféry nebylo komické ani tragické, rozpaky budil také výkon Bohuše Zakopala v roli Harpagona, který byl označen za nedostatečně propracovaný, s přemírou zbytečné gestikulace. Kromě Zakopala se v tehdejší inscenaci objevili i Václav Vydra ml. v roli Valéra nebo Ferenc Futurista v roli Jakuba.

Podruhé se Lakomec objevil na repertoáru Městského divadla na Vinohradech těsně po druhé světové válce (premiéra 20. září 1946), ovšem nikoli v budově na náměstí Míru, ale v Komorním divadle, které v té době největšímu pražskému činohernímu divadlu přináleželo. V režii Bohuše Stejskala, překladu Svatopluka Kadlece a výpravě Miroslava Kouřila (kostýmním výtvarníkem byl Adolf Wenig) si titulní roli lakomce Harpagona zahrál Vladimír Řepa. Z dochovaných materiálů vyplývá, že zpracování bylo přijato poměrně dobře, negativně bylo hodnoceno pouze pojetí hlavní postavy jako „málo hamižného a projevujícího příliš sympatií Valérovi“ (Gustav Nezval). Z dalších rolí můžeme zmínit alespoň Rudolfa Hrušínského nejstaršího v roli La Fleche (tedy Štiky).

Třetí inscenaci Lakomce z roku 1971 s nezapomenutelným Milošem Kopeckým v režii Jaroslava Dudka není třeba dlouze popisovat, její záznam lze dodnes vidět v televizi. Připomeňme jen, že premiéra se odehrála 18. února, hrálo se v překladu Ericha Adolfa Saudka a kromě Kopeckého se v obsazení představili například Jaromír Hanzlík jako Kleant, Daniela Kolářová jako Eliška, Jiřina Bohdalová coby Frosina nebo opět Gustav Nezval, tentokrát v roli Anselma.

Náš současný Lakomec v režii Pavla Kheka je tedy historicky čtvrtým uvedením tohoto textu v Divadle na Vinohradech, tentokrát v překladu Vladimíra Mikeše. V současném, modernějším zpracování je Harpagon velkou příležitostí pro Aleše Procházku, o němž kritik Tomáš Šťástka napsal: „Ten se jí (role Harpagona) chopil se vší vervou, jakou by zkušený, jevištěm i dabingem ošlehaný herec na vrcholu sil měl oplývat a oplývá. Procházkovi v titulní roli patří celý sál a diváci se mohou vysloveně těšit na slavný monolog okradeného Harpagona. Ostatní herci mu zdatně sekundují, vynikne zejména Aleš Petráš v roli syna Kleanta i Eliška Jany Kotrbaté. Role Anselma pak sedí komickému naturelu Václava Svobody.“

Lakomce, který již načal pátou desítku repríz, můžete ještě vidět v říjnu ve čtvrtek 9., pátek 17. a ve čtvrtek 30., v listopadu potom ve středu 5. Následovat bude již jen derniéra, která je naplánována na úterý 30. prosince. Odkaz na zakoupení vstupenek zde.