2025
2026
DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2025 / 2026 / III - LISTOPAD
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
TŘI OTÁZKY
Zuzana Paulusová
Lukáš Mathé (vpravo) na čtené zkoušceLukáši, co všechno obnáší tvoje pracovní pozice a jak vypadá tvůj pracovní den?
Divadlo jsem vždycky vnímal jako činnost kolektivní, a v každé pozici, kterou jsem během své dosavadní praxe u divadla zastával (kulisák, strojník a stranní mistr v ND, kulisák a rekvizitář v Kalichu nebo sezonní stranní mistr v německém Bayreuther Festspielu), jsem se snažil v každé situaci společně s ostatními lidmi z umělecko-technického provozu vyhovět inscenačnímu týmu daného představení a pomoci jim zhmotnit jejich vize a představy při zkoušení i při reprízování.
V současné pozici vedoucího umělecko-technického provozu a výroby Divadla na Vinohradech je tato spolupráce s ostatními ještě intenzivnější a bližší. Jen si víc uvědomuji, že musím také víc usilovat o to, aby moje kolegyně a moji kolegové měli lepší podmínky ke své práci.
A můj pracovní den? Jsem prostě od půl osmé, kdy na jeviště přicházejí kulisáci bourat včerejší představení, až do 22 hodin, kdy přibližně končí večerní představení, neustále osobně či na telefonu k dispozici, abych pomohl řešit situace, kdy se něco pokazí, někdo nebo něco chybí, atd. Například ráno zjistíme, že večer kvůli zdravotní indispozici některého herce není možné odehrát plánované představení, a okamžitě s tajemnicí uměleckého souboru začneme probírat možnosti náhrady a já pak musím koordinovat se všemi složkami nutné změny. Zajistit nakládání a dovoz jiné dekorace, nákup jiných spotřebních rekvizit nebo třeba domluvit se všemi složkami, aby všichni byli připraveni na nečekanou záskokovou zkoušku. V klidnějších dnech opět s tajemnicí plánujeme zkoušky a představení, aby vše bylo tak, jak má. Stává se, že vzápětí zjistíme, že všechno je zase jinak… Prostě změna programu je vyhrazena.
Divadlo na Vinohradech má vlastní krejčovnu a vlastní dílny. V naší krejčovně machři krejčovského řemesla šijí kostýmy pro jednotlivé inscenace, jaké profese najdeme v dílnách?
Je skvělé, když má divadlo své vlastní dílny a krejčovnu. Nejsme totiž odkázáni na externí firmy, které třeba zrovna nemají čas, navíc by se musely seznamovat s prostorem, pro který vyrábějí dekorace, nebo s herci, pro které šijí kostýmy. Zaměstnanci našich dílen většinou pro toto divadlo pracují dlouhá léta, a mají mnoho zkušeností, jak dekorace či kostýmy tvořit. Ať už jde o truhláře, zámečníky, čalouníky, kašéry a malíře v dílně, nebo krejčí a švadleny v krejčovně. Tyto zkušenosti jsou k nezaplacení, protože výroba dekorací či kostýmů je velmi specifická. Například skříň do obýváku umí vyrobit každý truhlář, ale divadelní truhlář musí při výrobě mít na mysli, že se tato skříň bude dlouhá léta přesouvat z místa na místo, že tou skříní musí například někdo projít nebo že bude třeba ji zavěsit do provaziště. U větších dekorací musí zvažovat, jak je dělit, aby se vešly do přepravního vozidla a prošly všemi vchody, kterými budou přenášeny. V krejčovně zase dobře vědí, že kostým má mít nejen estetickou kvalitu, ale zároveň musí být pohodlný a musí umožnit herci, aby ho v několika vteřinách oblékl nebo svlékl, atd.
A co umějí? Úplně všechno! Ještě jsem se nesetkal se situací, kdy by nedokázali vyhovět náročným představám výtvarníků scén či kostýmů.
Jaký technicky nejsložitější požadavek scénických výtvarníků jste zatím s kolegy z dílen řešili?
Při každém zadání se objeví nějaký požadavek, který nás překvapí a musíme ho řešit. Namátkou mě napadá bungee jumping z provaziště a funkční 3D tiskárna uprostřed bazénu v inscenaci Caligula, splachovací záchod a plynový sporák v Uchu nebo požadavek umožnit většině diváků vidět do scény Ifigenie v Aulidě, protože herci v této scéně hráli v místech, kam divák nemohl dohlédnout. Prostě vždy, když propadnete dojmu, že už jste se se vším setkali, přijde další výzva. A to je vlastně dobře.
… pro Lukáše Mathého,vedoucího
umělecko-technického provozu a výroby DnV