2025
2026
ZÁŘÍ
ŘÍJEN
ČERVENEC
ŘÍJEN
SRPEN
LISTOPAD
PROSINEC
ČERVENEC
SRPEN
LISTOPAD
PROSINEC
ZÁŘÍ
DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2025 / 2026 / I - SRPEN / ZÁŘÍ
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
ZÁKULISÍ
Zuzana Paulusová
Čtvrtek 26. června, horké odpoledne, krátce před 14. hodinou. V přední části rozlehlého dvora u dílen DnV na pražské Orionce se rozkládá půvabně bizarní „expozice“ – vedle sebe tu stojí a leží velmi rozmanité kusy nábytku – skříně, skříňky, komody, sedačky, lavice a křeslo, prastará pohovka, hrací skříň, kostelní lavice, horní díl růžového kredence, ale i loď, velký státní znak vyvedený ve zlaté barvě, torza kašírovaných soch, královský trůn s područkami ve tvaru babylonských lvů i leccos dalšího a také monumentální hromada kostýmů. Ne, nepopisujeme výstavu avantgardního umělce, ale vinohradský divadelní bazar pár minut před začátkem.
Rozmanitý nábytek vyřazený z fundusu byl pro všechny zájemce
k dispozici zdarma.A už přicházejí první návštěvníci, bazar začíná. Skupinky zájemců se vrhají především na kostýmy a začínají vybírat. Jde o členy ochotnických divadelních souborů, kteří hledají vhodné kostýmy pro své hry, a také lidi, kteří se věnují larpu. Další si kostýmy vybírají „pro sebe“, jak říkají. Muž středního věku vysvětluje své společnici, že tohle sako si vzal kvůli střihu, a chválí zajímavé nášivky na jakémsi zlatavém plášti. Další muž si pochvaluje, že našel skutečný ruský kabát, a vybízí nás, abychom si kvalitu a pevnost látky sami ověřili. Látka je skutečně „festovní“, kabát byl zřejmě součástí vojenské uniformy, ostatně skutečných vojenských kabátů, sak, kalhot a placatých čepic i lodiček je na hromadě spousta – na počátku padesátých let se vinohradská scéna stala Divadlem čs. armády, v repertoáru převažovaly hry s vojenskou tematikou a herci mnohdy hráli ve skutečných uniformách.
Další lidé si se zájmem prohlížejí vystavené „poklady“ z fundusu, podivují se kašírovaným předmětům, zkoumají starý nábytek. Nového majitele našlo torzo antické sochy, staré křeslo ve stylu Art deco, které se prý po přečalounění změní v dominantu bytu, dřevěná skříň (možná z ní bude „špajzka“ na potraviny). Dvě sympatické dámy z Vysočiny si pro ochotnický soubor odvážejí hromadu kostýmů a pěknou repliku kostelní lavice a ze svého úlovku se viditelně radují, podobně jako mladé ženy, které si vybraly spoustu kostýmů pro dětské divadlo. A nás těší, že lidé mají radost a že staré kusy najdou další uplatnění.
To bylo ostatně jedním z cílů této akce – dát rozmanitým artefaktům, které se už na jevišti neuplatní a byly definitivně odepsány z fondů, ještě jednu šanci a najít aspoň některým nové využití. Ještě někomu poslouží a to je lepší, než aby byly rovnou vyvezeny na skládku.
Tyto dvě usměvavé dívky (které jsme vyfotili s jejich laskavým svolením)
si vybraly spoustu kostýmů pro dětský divadelní soubor.Hlavním záměrem bazaru ovšem bylo „provětrat“ a zeštíhlit starý vinohradský fundus, což je (v divadelním slangu) sklad nábytku a kostýmů. Tento sklad obecně slouží inscenátorům, zejména scénografům a architektům, při tvorbě scény – můžou si z něj vybírat vhodné artefakty a použít je jako součást dekorace k nové inscenaci, pokud nechtějí nábytek koupit nebo nově vyrobit. K dispozici je nábytek všeho druhu – rustikální, současný, dobový, většinou jde o repliky, ale mnohé kousky jsou staré 50, 70 i více let. Z fundusu se málokdy něco vyhazuje, protože platí, že v divadle se hodí všechno. DnV se ale připravuje na dlouho plánovanou rekonstrukci budovy na náměstí Míru, a proto je třeba část prostor na Orionce uvolnit, aby tam po dobu rekonstrukce divadelní budovy mohl být uskladněn nábytek, který se po rekonstrukci do budovy vrátí (zařízení kanceláří atd.).
Vinohradský divadelní bazar se setkal se zájmem lidí a svůj účel splnil. Zvažujeme proto, že bychom podobnou akci na podzim zopakovali.