2024
2025
DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2024 / 2025 / III - LISTOPAD
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
ZÁKULISÍ
Jan Vedral
František Beleš (Pan Tobiáš Brock), Jiří Panzner (Fabian)
a Erik Zabrucký (Pan André Chabrus) v komedii Večer tříkrálový,
jejíž premiéra byla z původního zářijového termínu
přesunuta na 6. listopad.Titul významné knihy filozofa Friedricha Nietzscheho mi vytane na mysli pokaždé, když přijde od naší tajemnice uměleckého provozu, nepostradatelné duše zákulisí paní Václavy Slaninové, esemeska oznamující, že někdo z členů vinohradského souboru onemocněl, a v naplánovaném provozu zkoušek a představení je nezbytné učinit změny.
Takové zprávy přicházejí vždy nevhod, zpravidla v těch nejméně příhodných chvílích. Letos jsme jejich nadmíru zvýšený výskyt zaznamenali na konci prázdnin, v čase dovolených těsně před zahájením sezony, v době složitě připraveného plánu „oprašovacích“ zkoušek, prvních sezonních repríz repertoáru, pár dnů před naplánovanou premiérou, ve chvíli, kdy některá zářijová a říjnová představení byla v již zahájeném předprodeji podstatně prodána a číslo našich novin bylo už na cestě do tiskárny.
A „bum ho“! Úrazy, hospitalizace… „Komu jsme co udělali, že náš soubor tohle postihlo?“ „Hlavně aby se z toho kolegyně a kolegové co nejdříve v co nejlepší kondici dostali.“ „To by se umělé inteligenci nestalo!“ A teď – co s tím? Jak si má zákulisí poradit s provozem?
O divadle se vzletně říká, že je to v našem technologicky rozvinutém světě jedno z posledních míst, kde se setkávají živí lidé (herci) s živými lidmi (diváky), aby společně zakoušeli událost vzájemné komunikace. Proto je to neopakovatelné, a když se to podaří, přináší to dlouho nezapomenutelný zážitek. To není jako na nosičích či platformách dostupný film, který si můžeme pouštět znovu a znovu, zastavovat ho a vracet se v něm. Ve kterém můžeme obdivovat mistrovství hereček a herců, kteří už nežijí či právě ve chvíli, kdy jsme se stali diváky, leží v nemocnici.
Jenže živí lidé, ne jejich filmové stíny či avataři, jsou stvoření křehká a zranitelná. A naše vlastní zkušenost jen potvrzuje, že se technologičtí plánovači mýlí vždy, když o lidech rozhodují v přesvědčení, že každý je nahraditelný. Není a křesťanské základy naší civilizace o tom v dějinách přinesly nespočet důkazů.
Regina Rázlová (Violet Westonová), Daniel Bambas (Bill Fordham)
a Andrea Elsnerová (Barbara Fordhamová) v úspěšné,nyní neuváděné inscenaci režiséra Petra Svojtky Srpen v zemi indiánůA tak v organismu divadelního souboru nejsou nahraditelné ani herecké osobnosti. Je možné je v některých případech přiznaně „zaskočit“, je možné některé role převzít, ale ne pokaždé. Když nás na jaře nečekaně opustila Simona Postlerová, stáhli jsme z repertoáru inscenaci Český román. A když zdravotní problémy při obtížném rozjezdu sezony zkomplikovaly naplánovaný program, museli jsme nakonec řadu ohlášených představení odvolat, některá z nich zaskočit, jiná přeložit, či dokonce zrušit. Naštěstí se nemocné kolegyně a kolegové (ťukám to na dřevo) uzdravují. Ale i tak už se skvělá inscenace Lorcovy Bernardy Alby nedočká své plánované derniéry. Shakespearův Večer tříkrálový se začne hrát od listopadu a ohlasná inscenace Srpen v zemi indiánů až v roce 2025.
Naše obchodní oddělení se vždy snaží o zrušených představeních či změnách diváky předem informovat. Takže z té jedné esemesky oznamující špatnou zprávu se nakonec odvine horečnatá a intenzivní činnost celého zákulisí. A jsme vděčni divákům, které ty nemilé, ale nutné změny postihnou, že je přijímají s pochopením pro to, že je to „lidské, příliš lidské“.
Přejme si všichni vzájemně pevné zdraví, abychom se mohli ve zdraví na jevišti a v hledišti co nejčastěji setkávat – pokud možno beze změn.