2020 2021

KVĚTEN

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

BŘEZEN

DUBEN

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

LISTOPAD

PROSINEC

LISTOPAD

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2021 / 2022 / I - SRPEN / ZÁŘÍ

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

PREMIÉRA

Harold a Maude: obnovená premiéra

Jan VedralZuzana Kronerová na zkoušce inscenace Harold a Maude

Na počest paní Hany Maciuchové obnovujeme úspěšnou inscenaci hry Colina Higginse Harold a Maude. Roli Maude přebírá paní Zuzana Kronerová. Obsazení dalších rolí zůstává stejné, ctitelem Maude Haroldem je i nadále Marek Adamczyk.

Svérázná osmdesátnice Maude, která vychutnává život do poslední kapky, věnuje pozornost často přehlíženým každodenním drobnostem a raduje se ze zdánlivých maličkostí, byla poslední nastudovanou rolí přední vinohradské herečky Hany Maciuchové.

Velkolepou jevištní hereckou prací Hana Maciuchová obdarovávala v našem divadle diváky od roku 1966, kdy zde – ještě jako studentka DAMU – hrála titulní ženskou postavu v inscenaci Shakespearova Troila a Kressidy. Za padesát čtyři let zde vytvořila desítky postav, Maude byla poslední z nich. Inscenaci jsme od její premiéry v květnu 2018 zahráli dvaačtyřicetkrát.

S velkou úctou a odpovědností k divákům, kolegům a divadlu odehrála ještě v minulém roce již nemocná Hana Maciuchová poslední čtyři představení. Diváky i ty z nás v divadle, kteří věděli o jejím zápase se zákeřnou nemocí, fascinovala jako svérázná, s konečností lidského života vyrovnaná, a proto od strachu ze smrti osvobozená radostná Maude.

 Když se Hana Maciuchová dozvěděla, že se její choroba vrátila, obdivuhodně profesionálně a lidsky statečně se předem s vedením divadla domluvila na tom, že pokud jí nemoc nedovolí odevzdat perfektní výkon, bude správné, když do role vstoupí jiná herečka jako její alternace. Věděla, že tato inscenace má dnes velký význam pro soubor i publikum, a nepřála si, aby vinou její nemoci hra zmizela z repertoáru.

S obdivem a respektem k jejímu přání jsme návrh Hany Maciuchové nyní uskutečnili. Požádali jsme vynikající slovenskou (či přesněji – československou) herečku, paní Zuzanu Kronerovou, aby se opuštěného partu ujala. Jsme rádi, že náš návrh přijala „jako projev úcty ke skvělému člověku a jako poctu vynikající herečce“. Ostatně je to zcela v duchu myšlenkového poselství této jedinečné hry o potřebě skutečné lidskosti.

 Maude je rolí napsanou pro velkou herečku a každá velká herečka – první z nich v českém divadle byla Marie Rosůlková – ji naplní svou lidskou originalitou a osobními tématy. Maude Zuzany Kronerové bude proto rozhodně jiná, než byla éterická a tajemná Maude Hany Maciuchové. Zuzana Kronerová v Maude našla sebe samu jako „optimistku bez příčiny“. Nepůjde o nápodobu, ale o nové tvůrčí řešení. Věříme, že právě tak mohou herečka a obsazení inscenace i celé divadlo vzdát poctu Haně Maciuchové.

Paní Zuzany Kronerové jsme se během zkoušek zeptali:

Hana Maciuchová i vy patříte ještě k „československé“ herecké generaci, která významně spolupracovala na společných, dnes již „mezinárodních“ projektech. Jaký byl váš osobní vztah k Haně Maciuchové a k jejímu herectví?

V roce 1966 na prestižním filmovém festivalu v Locarnu získal zvláštní cenu poroty poetický slovenský snímek režiséra Štefana Uhera Organ. Navzdory mezinárodnímu ocenění ho u nás v sedmdesátých letech zařadili mezi zakázané filmy. Než ho zavřeli do trezoru, byla jsem na něm v kině. Film na mě zapůsobil zvláštním, až syrovým dojmem, skoro jako by to byl dokument. Bylo to i díky zajímavé neznámé herečce, nebo spíš neherečce? Něžná mladičká černovlasá dívka byla tak opravdová a dojemná, jako by byla snímána skrytou kamerou. Její ryzí a přirozený výkon umocňoval ten zvláštní příběh, který se celý odehrával v kostele.

Tehdy jsem nemohla tušit, že se dívám na příští divadelní, filmovou a televizní českou hvězdu, paní Hanu Maciuchovou. V dalších letech jsem ji mohla mnohokrát obdivovat jako vynikající představitelku nejrůznějších rolí a vždycky to byl dokonalý výkon.

Její herectví – obzvláště v postavách mocných, inteligentních žen – mělo velikou argumentační sílu. Pod křehkým povrchem uměla být ostrá a nesmlouvavá a její slovní projev byl bravurní.

A potom jsem paní Hanu potkala na komorním divadelním festivalu v Luhačovicích. Sympatická, milá a skromná dáma mi srdečně stiskla ruku. Škoda že to bylo naše jediné setkání. A možná právě proto zůstává pro mne nezapomenutelné.

Označila jste se za „optimistku bez příčiny“. Je to váš „osobní klíč“ k postavě Maude, která na jevišti může vždy vyrůst nejen z textu, ale i z osobnosti své představitelky?

Ano, máte pravdu. Maude bojuje proti zlobě světa svou tajnou zbraní – láskou k lidem, já optimismem a humorem. Ráda komunikuji s lidmi a často mám snahu je utěšit a přesvědčovat, že to není tak zlé. A i když je to hodně zlé, ať to nevzdávají. Ale abych pravdu řekla, závidím Maude její kuráž činit dobro tak originálním způsobem navzdory všem společenským konvencím. A obdivuji její schopnost najít v každé, i těžké a nepříjemné životní situaci něco pozitivního a hezkého.

Začali jsme zkoušet s přeshraničními testy, nařízenými karanténami a v respirátorech. Nyní se vše, jak věříme, k dobrému obrací. Jak se cítíte v Divadle na Vinohradech?

Divadlo na Vinohradech je krásná budova v mé oblíbené pražské čtvrti. Jako divák samozřejmě znám jeho vnitřní prostory – velké hlediště, foyery a schodiště, všechno to působí přímo majestátně. Když jsem ale teď přišla na první zkoušku a vešla malým služebním vchodem, najednou mi bylo Vinohradské divadlo milé a důvěrně známé, jako bychom se znaly odjakživa. V těch zdech je cítit dobrá energie, kterou tam zanechaly generace skvělých herců a hereček, vynikajících režisérů, a vůbec lidí všech profesí. Prostě divadelníků. No a ty současné, s kterými mám to potěšení pracovat, jsem si okamžitě oblíbila. Doufám, že jim to nezkazím.

 

Obnovená premiéra inscenace je plánována na 18. září 2021.