2019 2020

LISTOPAD

ČERVENEC

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2019 / 2020 / VI ÚNOR

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

 

NÁPOVĚDA

Vladimír Čepek

Novou rubriku NÁPOVĚDA jsme poprvé představili v minulém čísle našeho divadelního měsíčníku. Je nazvána podle jedné z nejdůležitějších divadelních profesí a chceme v ní připomínat vám, našim divákům, inscenace, které jsou již nějaký čas na repertoáru, ale které jste třeba ještě neměli čas navštívit nebo byste si je rádi znovu připomněli. Text vždy bude končit otázkou, na niž můžete najít odpověď ve své paměti – nebo na čtvrté straně těchto novin.

Scéna z inscenace Sňatky z rozumu

Sňatky z rozumu je název prvního dílu rodinné ságy a zároveň souhrnný název pentalogie, kterou spisovatel Vladimír Neff napsal v padesátých letech 20. století. Podle této předlohy natočil v roce 1968 režisér František Filip stejnojmenný seriál, který se ve své době stal hitem. Příběh Martina Nedobyla a Jana Borna (jen pro zajímavost, v seriálu je ztvárnili Jiří Vala a Vladimír Ráž, ve vinohradské inscenaci Jan Šťastný a Tomáš Dastlík), kteří se ze zcela normálních poměrů vyšvihnou – i pomocí dobrých sňatků – mezi společensky významnou třídu a začnou budovat dnešní pražské čtvrti Žižkov a Vinohrady, je plný strhujících soukromých událostí, osudů a životních zvratů, ale nejen to: odehrává se ve velmi proměnlivé a bouřlivé době, ve druhé polovině devatenáctého století, kdy český živel bojoval v tehdejším Rakousku-Uhersku o své právo na sebeurčení.

Jan Šťastný (Jan Born) a Zuzana Vejvodová (Hana)
v inscenaci Sňatky z rozumu, r. R. Lipus, 2018
Soukromé příběhy lidí jsou zobrazeny na pozadí velkých historických událostí, jako byl bachovský absolutismus, který rázně uťal revoluční rok 1848 a s nímž došlo k přerušení českého snu o sebeurčení; druhá válka o italskou nezávislost v letech 1859 až 1860 (nazývaná někdy též rakousko-francouzsko-sardinská válka), která skončila porážkami rakouských vojsk u Magenty a Solferina a v konečném důsledku vedla k pádu Bachova absolutismu; prusko-rakouská válka z roku 1866, jedna z posledních válek na našem území, která znamenala velké rakouské územní ztráty, a především vytvoření Rakouska-Uherska, což završilo dlouholetou snahu Uhrů o dualitu v habsburské monarchii, pohříchu na úkor slovanských národů. Dále prusko-rakouská válka z let 1870 až 1871, v níž oproti všem očekáváním zvítězili Prusové a ze které povstalo sjednocené Německo. Anebo krach na vídeňské burze z roku 1873, jehož důsledky si dnes těžko dovedeme představit – byl příčinou mnoha sebevražd a následná recese trvala celé desetiletí.

Vladimír Neff napsal Sňatky z rozumu jako autobiografii, ovšem nešlo mu primárně o zachycení osudů jeho rodiny; ta mu poskytla pouze půdorys, na jehož základě se pokusil vytvořit románovou kroniku doby. Zajímal ho především osud společnosti i jednotlivých jejích členů v určitém historickém předělu, konec jednoho historického období a začátek jiného, pel a vůně onoho magického 19. století, jeho klima, společenské nálady a jejich proměny. A s tím vším –

šťastnými i dramatickými příběhy i velkými historickými událostmi – se můžete potkat i na vinohradském jevišti.

A nápověda se ptá: První díl pentalogie Vladimíra Neffa se jmenuje Sňatky z rozumu. Jak se jmenují další čtyři díly této rodinné ságy?