2018 2019

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

ZÁŘÍ

LISTOPAD

ČERVENEC

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ŘÍJEN

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2018/2019/X - ČERVEN

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

PŘIPRAVUJEME „Je suis Güllen“

Jan Vedral

Kde leží Güllen, dějiště slavné tragické komedie Friedricha Dürrenmatta (1921–1990) Návštěva staré dámy, jejíž nastudování v Divadle na Vinohradech připravujeme?

Čtená zkouška inscenace Návštěva staré dámy

„Je to příběh, který se odehrává na malém městě kdesi ve střední Evropě; je napsán člověkem, který se od těchto lidí vůbec nedistancuje a který si není tak docela jist, zda by nejednal jinak.“ To říká autor ve svých Poznámkách ke hře, která po světové premiéře roku 1956 v Curychu skutečně obletěla celý kulturní svět a udělala z Dürrenmatta jednoho z nejslavnějších a nejhranějších světových dramatiků 60. a 70. let.

Güllen je město odkazující se na historickou tradici, ale zchátralé a neprosperující. Ani místní patrioti nejsou schopni přijít na to, proč na rozdíl od rozvíjejícího se okolního světa Güllen nezadržitelně upadá. „Je to hospodářská záhada.“ Mezinárodní rychlíky, které zde v dobách prosperity stavěly, zdejším zchátralým nádražím jen proletí.

Takových enkláv zmaru, vyloučených z modernizace a prosperity, najdeme řadu i dnes. Güllen, i když má některé rysy Dürrenmattova rodného švýcarského Konolfingenu, se ve hře stal univerzálním modelem, který se i šedesát let po napsání hry stále prokrvuje životní zkušeností obyvatel střední Evropy. Tím spíš, že do Güllenu přichází zvenčí dlouho očekávaná spása – rodačka, kdysi neslavně vyhnaná i s outěžkem, dnes slavně vítaná nejbohatší žena světa Klára Zachanassianová. Pomůže svému rodnému městu? Obměkčí ji její bývalý milenec, dnes krachující obchodník Ill? A jak to, že Klára dokáže v Güllenu přimět k zastavení mezinárodní expres, a co to s sebou veze za bizarní lidskou menažerii? Jak se to chová? Co to říká? Co to po nás chce?

S jistotou můžeme tvrdit, že Güllen leží vždy na jevišti a také v hledišti divadla, které hru právě inscenuje. Pokud ji tedy inscenuje v pravý čas.

Pravý čas pro Návštěvu staré dámy nastává, když Güllen pocítí, že existuje často skrytá a rozhodně paradoxní vazba mezi příčinou jeho úpadku a možností jej konečně překonat. Mluvíme-li o skryté kauzalitě, máme na mysli vztah mezi vinou a trestem. Otázka viny v 50. letech, kdy byla hra napsána, hýbala zejména německy mluvící částí Evropy. Ukazuje se, že naší společností hýbala ne dost zásadně a účinně. Vina nemusí být jen očividná a kriminální, může spočívat i ve lhostejnosti, nezájmu, alibismu. Mluvíme-li o paradoxech, dostáváme se do vysoce aktuální sféry soustavné polarizace práva a lidské spravedlnosti.

V Divadle na Vinohradech nastudoval Návštěvu staré dámy poprvé J. Dudek (s A. Hegerlíkovou jako Klárou a Č. Řandou jako Illem), roku 1964. Güllen 60. let byl rozhodně jiný než ten v roce 1996, kde v režii V. Strniska hráli J. Jirásková a J. Vinklář a scénograf J. Svoboda opatřil jeviště panorámatem nepochybně připomínajícím Hradčany.

Když jsme roku 2019 dospěli k názoru, že je vhodné vrátit se k otázkám, které našemu společenskému étosu dnes nabízí „model Güllen“, nespokojili jsme se s povrchní aktualizací země, které ujíždějí vlaky (respektive objíždějí ji, protože z Berlína do Vídně se dostanete rychleji trasou o dvě stě kilometrů delší, než je ta, která tradičně vedla přes Prahu a Brno), ani s planými sny o někom zvenčí, kdo zde bude nezištně investovat miliardy, aby nám konečně pomohl dohnat globalizovaný svět.

Dostatečným podnětem pro zařazení hry do repertoáru by jistě bylo také zralé herecké mistrovství D. Havlové Veškrnové (Klára) a T. Töpfera (Ill) a vůbec síla zdejšího hereckého souboru. My však pro návrat do Güllenu a k rozhodování, při němž sám autor pochybuje o své případné integritě, vidíme ještě hlubší důvod. Tkví v oné schopnosti rozpoznat a vyvarovat se nebezpečí konformity, která ve svých důsledcích zastírá nelidské skutečnosti bezobsažnými proklamacemi a nemravnost pobouřeným moralizováním. Ano, na tomto vahadle se kýve osud dnešního Güllenu; na vahadle lidskosti. Jenže, jak praví Klára, stará dáma, která Güllen navštíví a nabídne mu prosperitu a chce za ni „jen svou“ spravedlnost: „Lidskost, pánové, je dobrá pro peněženky milionářů; můj finanční potenciál mi dovoluje uspořádat svět. Svět ze mě udělal děvku, a já z něj udělám bordel. Kdo nemůže cálovat, musí kušovat! Slušný je jen, kdo platí – a já platím. Güllen za vraždu, konjunktura za mrtvolu. Jdeme.“ Kam, Güllene, kam? Přijďte se s námi zeptat nás všech do hlediště Divadla na Vinohradech.

Inscenace v režii Jana Buriana bude první premiérou sezony 2019/2020 a uvedeme ji 6. září 2019.