KVĚTEN

ČERVENEC

SRPEN

ČERVENEC

SRPEN

SEZONA 2018/2019/IX - KVĚTEN

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

Tak zase jednou bude herec prezidentem. Nemluvím o nás, ale o Ukrajině. Já vím, že tento úvodník není politický komentář, a proto se hodnocení výsledku voleb vyhnu. Nevím, zda je to pro Ukrajinu dobře, nebo špatně, zda si zvolili dobrého kandidáta. To se uvidí. Zarazila mě však docela jiná věc. Kdykoli se psalo o kandidátovi Volodymyru Zelenském, neopomněli komentátoři vždy uvést „herec“. Volby vyhrál herec. Herec se stane prezidentem. Naši představitelé blahopřáli „herci“ Zelenskému ke zvolení. Ten přídomek nechyběl skoro nikdy. Jako by to bylo nepatřičné, zvláštní. Jako by to nebyla ta „správná“ kvalifikace. Snad jako by se to ani nehodilo, nebo jako by to byl handicap. Mělo to skoro jakýsi pejorativní podtext.

Zkuste si udělat malý test bez pomoci Googlu. Dozvěděli jste se se stejnou intenzitou původní povolání například britské premiérky? Nebo německé kancléřky? Víte, co vystudovali italský či španělský premiér? Možná budete překvapeni, že jedna vystudovala geografii, druhá fyziku, jeden byl právník, další ekonom. To všechno jako by byly správné předpoklady. Ale herec prezidentem? To se snad ani nesluší. Herec a politik? (S tímto názorem mám své zkušenosti.)

Nemyslím, že je herec někdo méněcenný. Myslím, že se v politice může docela dobře uplatnit, stejně jako lékař, sociolog, historik, učitel nebo matematik. Mimochodem, jednou už se herec prezidentem stal a pro svět to nedopadlo tak špatně. Měl totiž velkou, mimořádnou zásluhu na tom, že padla železná opona. Jmenoval se Ronald Reagan.

Přeji panu kolegovi Zelenskému hodně úspěchů a budu mu, jako jednomu z nás, přát po herecku: Zlom vaz!