2018 2019

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

LISTOPAD

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

LISTOPAD

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

DIVADLO NA VINOHRADECH SEZONA 2018/2019/III - LISTOPAD Divadelní měsíčník, Vydává divadlo na Vinohradech

 

PREMIÉRAPohřbená láska k bližním

Barbora HančilováPrvní čtená zkouška inscenace Hrobníkova dcera

Na začátku prosince uvedeme na Studiové scéně v české premiéře Hrobníkovu dceru, novou hru Viliama Klimáčka, který je mezi současnými českými a slovenskými dramatiky považován za jednoho z nejvýraznějších. Pro své hry (k nejznámějším patří Hypermarket, Rozkvetly sekyry, Komunismus nebo Sissi) často volí velmi aktuální témata a zpracovává příběhy, které nevšedním způsobem zobrazují společnost, v níž žijeme, a to jak slovenskou, tak českou. Klimáček má velký dar – dokáže vyhmátnout to, co nám může na současnosti připadat zmatené a neuchopitelné, a přetavit to v přitažlivý příběh, který sledujeme s napětím a očekáváním, kam až nás autor prostřednictvím svých postav zavede…

 Hrobníkova dcera má díky autorově schopnosti zajímavě pracovat s tématy a jeho nadhledu blízko ke grotesce či komedii. Klimáček vyobrazuje ve čtyřech postavách – Mámy (Antonie Talacková), Otce (Otakar Brousek ml.), dcery Gábiny (Tereza Terberová) a policisty Laca (Ondřej Kraus) – moderní typy zapadlých vlastenců. Tito čtyři si v malé vesničce ve slovenských horách můžou připadat zapomenutí a nechtění. Jejich situace odráží životní pocit mnohých obyvatel střední Evropy. Hrobník, otec rodiny, dostane v práci padáka a přimyká se k náboženství a apokalyptickým vizím světa, kvůli nimž sestrojuje na ochranu své rodiny protiatomové kryty z ledniček. Máma, bývalá učitelka ruštiny, která musí v nové době uklízet chalupy po bratislavských výletnících, se cítí zneuznaná. Pocit vyloučenosti ze světového dění kompenzují postavy hledáním jiné identity. Neuchylují se ke klasickému nacionalismu, ale přimykají se k různým „kmenům“ a vymezují se vůči tomu, co je cizí. Máma očekává vykoupení od ruských bratrů, kteří by jí vrátili zpět její společenský status. Policista Laco je vůdcem lesní gardy Karpatských vlků, samozvaných strážců hranic, jejíž členové se identifikují se slovanským pohanstvím (staří slovanští bohové jim připadají romantičtí) a hledají své kořeny a svou identitu prostřednictvím vymezování se vůči cizincům. Chtějí bránit Slovensko před „hordami uprchlíků“… Svět se zdá chaotický a nepřehledný a příslušnost k nějakému kmeni, vyznačujícímu se jasnou rétorikou, pomáhá zjednodušit složité problémy na srozumitelná hesla.

A do tohoto světa náhle vstupuje malý zázrak: Gábina, hrobníkova dcera zasnoubená s Lacem, začne mít záchvaty, při nichž vidí Svatou rodinu prchající přes poušť, a mluví přitom aramejsky. A návštěvníci se opravdu dostaví… Tenhle zázrak připomene postavám hry základní hodnoty křesťanské lásky, pohřbené pod nánosem řečí.

Studiová scéna umožní divákům vidět oblíbené herce naživo a zblízka, navíc v tak osobitém žánru, jakým je groteska. Titulní roli ztvární Tereza Terberová, která smysl pro humorné a absurdní situace projevila v inscenaci Ulity i v oblíbené komedii Škola žen, cit pro dramatický rozpor zase například v Její pastorkyni. Antonie Talacková, která se zhostí role Mámy, na Studiové scéně zářila například v dramatu Nikdy či v Ulitách, na velké scéně svůj talent a schopnost výborně vypointovat situaci předvedla mimo jiné ve Sňatcích z rozumu. Otakar Brousek mladší se vrací na Studiovou scénu po skvěle zahrané roli Bedřicha v chytré komedii Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl a Ondřej Kraus, představitel policajta Laca, se už v tomto prostoru zajímavě uvedl v inscenaci Ulity.

Režisérem inscenace je Šimon Dominik, který pro Studiovou scénu s úspěchem nastudoval Procházkovo Ucho.

 

Premiéra 6. prosince 2018