Ü
2018 2019

ČERVENEC

SRPEN

ŘÍJEN

LISTOPAD

ZÁŘÍ

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2018/2019/II - ŘÍJEN

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

PŘIPRAVUJEMEPomačkané postavy Hrobníkovy dcery

Barbora Hančilová

Na Studiové scéně Divadla na Vinohradech uvedeme v české premiéře hru Hrobníkova dcera od Viliama Klimáčka, oceňovaného současného slovenského dramatika. Tato groteska ze slovenského venkova se týká nejednoho současného problému, který pociťujeme i zde, v Česku.

Návrhy kostýmů k inscenaci Hrobníkova dcera,
autorka Petra Krčmářová
 

Klimáček zasadil Hrobníkovu dceru a tři další barvité, až „rázovité“ charaktery do zapadlé vesnice, kde skoro nikdo nezůstává. Hrobníkova dcera Gábina (Tereza Terberová) se učí kadeřnicí a vypomáhá rodičům. Otec (Otakar Brousek) oficiálně pracuje ve fabrice na ledničky, ale vlastně ho už před nějakou dobou vyhodili, a tak se skrývá před manželčiným hněvem na hřbitově. Tam je mu jako příležitostnému hrobníkovi nejlíp. Gábina mu čas od času pomůže přemalovat jméno na smutečním věnci, aby ho mohli přeprodat dalším pozůstalým. Matka (Antonie Talacková) si vydělává jako uklízečka, ale za minulého režimu učila ruštinu a po starých pořádcích stále teskní. A pak je tu Laco (Ondřej Kraus), Gábinin přítel, policajt a vůdce lesní gardy. Lacovi samozvaní pohraničníci si říkají „Karpatští vlci“ a chtějí bdít nad tím, aby na Slovensko nepřešel ani jeden nelegální imigrant.

A v této situaci začne mít Gábina zjevení. Navenek vypadají jako záchvaty epilepsie, ale mluví při nich podivnou biblickou řečí (aramejštinou) a vídá pár s malým dítětem utíkající pouští – Svatou rodinu. Je před Vánoci, na zapadlou slovenskou vesnici se snáší sníh a samozvaná domobrana stráží hranice. Ale co když se chystá malý zázrak?

Tahle malá velká vánoční hra vstoupí na Studiovou scénu Divadla na Vinohradech v režii Šimona Dominika, který zde již úspěšně inscenoval Procházkovo Ucho. Sám režisér o postavách hry říká, že to jsou „takoví pomačkaní lidé“. Hra je nejen barvitá a zábavná, ale dokáže také předvést, jak chudoba pokřiví lidské charaktery. Horami sevřená vesnička svírá i horizonty v myslích postav. A nemůžeme se divit, že když Máma při uklízení chalupy po pitce bratislavského teologa najde kondomy a drahou lahev, říká dceři: „Za tenhle koňak bys měla zimní bundu. Svině bratislavské. Propili ti bundu, a ani si toho nevšimli.“ Groteskní se mísí s realitou a i to nejvážnější má v Klimáčkově pojetí nádech absurdního vtipu. A tak Otec po vyhazovu z fabriky dostane místo odstupného ledničky a začne z nich vyrábět protiatomové kryty. Když Laco požádá Gábinu, aby mu vyšila na plášť odznak jeho hlídky Karpatských vlků, dopadne to spíš jako jezevčík než jako vlk…

Podivně pomačkané postavy se snaží najít vnitřní hrdost kdesi mezi nostalgicky zbarvenými vzpomínkami na minulost a strachem z nejisté budoucnosti.

Scénografie a kostýmů se ujal osvědčený tým Karel Čapek a Petra Krčmářová, kteří s režisérem pracovali i na inscenaci Ucho. Inspirací pro scénu bylo spojení prvků lesa, kostela i venkovského domu. Kostýmy vycházejí z reality – snad až na onen nešťastný plášť hraničáře s vyšitým jezevčíkem.

Na Hrobníkovu dceru, policajta, uklízečku i hrobníka samotného se můžete přijít podívat od 6. prosince 2018 na Studiovou scénu Divadla na Vinohradech.

Þ