2017 2018

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

BŘEZEN

DUBEN

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

LISTOPAD

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

DIVADLO NA VINOHRADECH 2018/XIX - KVĚTEN Divadelní měsíčník, Vydává divadlo na Vinohradech

 

PREMIÉRAKultovní hit, který nejprve propadl

 Jan Vedral

Colin Higgins (1941–1988) je sice jako filmový režisér, scenárista a producent podepsán pod několika poměrně úspěšnými hollywoodskými filmy ze 70. a 80. let, celosvětově se však proslavil jako autor jediného, zato významného díla – Harolda a Maude.

Hana Maciuchová a Marek Adamczyk na čtené zkoušce inscenace Harold a Maude

Podle této skvělé dvojice, tvořené vitální osmdesátiletou zchudlou šlechtičnou a praktikující buddhistkou Maude a středostavovským teenagerem Haroldem, bouřícím se proti citové vyprahlosti jeho rodiny a společenské třídy sérií bizarně inscenovaných sebevražd, je pojmenován jak film, tak i román a nakonec i naše divadelní hra. Obě postavy a příběh jejich sbližování a přátelství, které přeroste v lásku, ve svých autorských představách citlivý autor piplal zjevně už od svého dozrávání v 60. letech.

Není od věci si připomenout, že právě v druhé polovině 60. let se o slovo přihlásila první generace, která dospívala po druhé světové válce a svým životním stylem, ztělesněným zejména hnutím hippies, odmítla hodnoty rodičovské generace, soustředěné na budování materiálního světa. Velkolepá postava Maude také – paradoxně – ztělesňuje základní postoje „dětí květin“, jejich odpor proti materialistickému establishmentu, postoj vyjádřený heslem „Lásku, ne válku“, vitální vztah k přírodě a k různým „přírodním produktům“, pacifismus a zálibu v buddhismu.

Higgins ovšem pracuje s komediálním paradoxem – nositelem těchto mladistvých a často také, jak životní praxe ukázala, infantilních představ není bouřící se mladík Harold, ale žena na konci své pestré a poněkud tajemné pozemské existence. Harold jen zoufale, byť i systematicky, protestuje proti vyprázdněnosti konzumního světa ostentativními sebevraždami, jež mají upozornit na nedostatek mateřského citu a lásky, ale rychle ztrácejí svůj podvratný potenciál a stávají se sérií morbidně pointovaných gagů.

Harold a Maude se tak narodili na přelomu 60. a 70. let, stejně jako jiná kultovní díla hippies kontrakultury – muzikály Jesus Christ Superstar a Vlasy, film Bezstarostná jízda, festival ve Woodstocku. Dvacetiminutový scénář se stal Higginsovou diplomovou prací při filmových studiích na Kalifornské univerzitě. Námět zaujal producenty, scénář celovečerního filmu, který Higgins vypracoval, však svěřili režisérovi Halu Ashbymu. Film z roku 1971 byl nakonec naprostý komerční propadák.

Výjimečným dílům se to občas stává, připomeňme jen, že například geniální Čechovův Racek v Petrohradě úplně propadl a jeho úžasný let světovými jevišti způsobilo až pochopení, s nímž jej inscenoval Stanislavskij. Pochopení se Haroldovi a Maude dostalo také dodatečně – dnes tento film figuruje na čelných místech reprezentativních žebříčků nejúspěšnějších romancí a komedií.

Harold a Maude opravdu předběhli svou dobu. Tak jako je zdánlivě protikladný, ale zcela uvěřitelný vztah této partnerské dvojice, je protikladné, ale účinné spojení výrazné komediálnosti s hlubokou citovostí. Provokativní postoje k hodnotám materialisticky orientované společnosti, které zastává Maude, se staly v naší společnosti téměř každodenní, byť stále kontroverzní agendou. Projevy celosvětového hnutí New Age se i v materiálně konečně saturované, ne-li přesycené české společnosti staly předmětem zájmu (a také výnosného byznysu) a ze společenského okraje, na němž žije ve hře i sama Maude, se přesunuly do jejího středu. Jevištní slávu příběhu Harolda a Maude zprostředkovali světoznámí francouzští divadelníci J. L. Barrault a J. C. Carrière inscenací z roku 1973 a u nás záhy po pařížské premiéře následující inscenace L. Vymětala v divadle ABC s M. Rosůlkovou a V. Preissem.

V době, kdy se první český herecký Harold prostárnul do věku Maude, se k této výjimečné hře vracíme v našem divadle. Zde je Haroldem Marek Adamczyk, mladý herec, jehož velký tvůrčí potenciál už ocenili návštěvníci plzeňské činohry i televizní a filmoví diváci. A komplikovanou, ale krásnou roli Maude hraje (po pařížské M. Renaudové, pražských M. Rosůlkové a K. Fialové) skvělá, s Vinohrady celoživotně údělně spojená Hana Maciuchová.

 

 Premiéra 25. 5. 2018, reprízy 28., 29. 5. a 7. 6. 2018