​ZÁKULISÍ Tajemství divadelní tajemnice ​Tajemnice Vendula Slaninová od svého stolu organizačně řídí divadlo.

​Zuzana Paulusová

Závěrečný díl seriálu o divadelním zákulisí věnujeme důležité profesi tajemnice uměleckého souboru. U ní se totiž všechno v divadle sbíhá, musí o všem vědět a v podstatě organizačně řídí divadlo. Na této „horké židli“ sedí na Vinohradech už víc než 17 let Vendula Slaninová.

Na místo tajemnice nastoupila v březnu 1999, předtím pracovala několik let jako sekretářka ředitelky Jiřiny Jiráskové. Post tajemnice převzala po Evě Jarolímové, která po osmnácti letech odcházela do důchodu. Před ní působila v DnV dlouhá léta na této pozici paní Jarmila Gybasová; vinohradské tajemnice jsou prostě dámy s dlouholetou profesní výdrží. Eva Jarolímová předala nástupkyni postupně veškeré své profesní zkušenosti, z nichž většinu Vendula při své práci stále využívá.

Vzhledem k tomu, že výraznou část své pracovní doby tráví současná tajemnice telefonováním, nabízí se otázka: Jak mohly její předchůdkyně tuto práci dělat bez mailu a mobilu?

„Všichni herci byli v divadle zaměstnaní a k jejich povinnostem patřilo sledovat ferman (rozpis zkoušek a představení) a každý den kolem poledne si v divadle telefonicky ověřit, co se večer hraje a co se bude zkoušet,“ vysvětluje Vendula. „Dodnes to dělá třeba Sváťa Skopal, který – z vlastního rozhodnutí – nemá mobilní telefon. V současné době ovšem hostuje na Vinohradech mnoho herců, kteří mají i řadu dalších závazků, v souboru je asi 85 lidí a bez moderních komunikačních technologií, zejména bez mobilu, by bylo obtížné se s nimi spojit.“

Běžný den tajemnice uměleckého souboru je značně dynamický. Ráno dostává Vendula na stůl prezenční listinu herců a členů mimického sboru, kteří účinkovali ve včerejším představení (z toho pak připraví hlášení pro účtárnu kvůli honorářům hostujících herců), a hlášení inspicienta tohoto představení. Pokud je v něm upozornění na nějaký technický problém, předává jej příslušným kolegům k řešení. Před desátou hodinou, kdy začínají zkoušky, se za tajemnicí zastaví inspicienti právě zkoušených in­scenací a znovu přicházejí i kolem poledne domluvit se ohledně plánu zkoušek na následující den. Během dne Vendula vyřizuje řadu administrativních záležitostí, týkajících se například autorských a hereckých smluv.

Ve vitríně hned vedle služebního vchodu do divadla
visí denní i týdenní fermany.Mezi nejdůležitější povinnosti tajemnice patří příprava denního a týdenního fermanu, což je vlastně rozvrh všech činností v divadle v rámci dne a týdne. Je to závazný dokument, určující všem složkám divadla, co kdy mají dělat, obsahuje informace o tom, kdy a kde se zkouší (na jevišti, ve zkušebně…), kteří lidé jsou k tomu třeba a co všechno musí být připraveno, ale třeba i informace týkající se zajištění provozu při mimořádných akcích… Denní ferman na příští den má Vendula hotový ve 13 hodin, ferman na celý příští týden dostávají všichni v pátek odpoledne.

Tajemnice souboru také vytváří měsíční program divadla. „Je třeba dát dohromady herce z jednotlivých inscenací,“ vysvětluje Vendula, „což obnáší v předstihu zjistit buď přímo od nich nebo od jejich manažerů či z dalších divadel jejich veškeré závazky i volné termíny a podle ,průniku těchto možností‘ pak navrhnout měsíční program. O herce se musíme ,podělit‘, zejména v případech těch velmi vytížených, jako je třeba Ivan Trojan, který donedávna hrál v oblíbeném Broukovi v hlavě. S kolegyněmi tajemnicemi z jiných divadel si vycházíme vstříc, jinak by to nešlo, to by denně hrála tak dvě divadla v republice.“ Herci jsou také lidi a nemoci se nevyhýbají ani jim. S tím souvisí zřejmě nejdramatičtější povinnost tajemnice: pokud někdo z herců náhle onemocní, snaží se zajistit na večer náhradní představení. „Nejdřív musím o změně informovat techniku – je třeba zastavit kamion, který každé ráno do divadla naváží kulisy na večerní představení. Pak se spojím s uměleckým šéfem a ředitelem divadla a také musím informovat obchodní oddělení. Pokud onemocní herec hrající menší či vedlejší roli, řeší se, zda může někdo za onemocnělého kolegu „zaskočit“ a roli večer odehrát nebo přečíst z textu, párkrát také přijel roli zahrát někdo z hereckých kolegů z jiných divadel, která zrovna mají stejnou inscenaci na repertoáru. V takovém případě je třeba zorganizovat kompletní záskokovou zkoušku před představením. Pokud varianta záskoku není možná, Vendula rychle zjistí, jaké představení by se dalo večer hrát, a pak musí u všech obvolat všechny herce a ověřit, zda mohou večer účinkovat. Náhradní titul pro večerní představení by měl být definitivně upřesněn cca do 12 hod. V nejkrajnějším případě se na základě rozhodnutí vedení divadla představení zruší a večer se nehraje, to se však stává jen málokdy.

Má vůbec divadelní tajemnice někdy klid? „Jen o prázdninách,“ směje se Vendula, „a to pouze relativní.“ Během sezony musí být v divadle i v sobotu, protože podle nepsaného zákona je v divadle přítomna tajemnice nebo její kolegyně Vilma Klanicová vždy, když se zkouší nebo hraje „naše“ představení. Neděle jsou volné.

Může vůbec tak ostřílenou tajemnici něco překvapit?

„Když jsou všichni zdraví a nic nečekaného se neděje. Kéž by to bylo co nejčastěji!“