Návrhy kostýmů - autorka Sylva Zimula Hanáková
Není na světě nic všednějšího, ovšem ani tajuplnějšího, než vztah muže a ženy. Když se milují, žár slunce je proti jejich lásce jen mírným plamínkem, když narazí kosa na kámen, létají jiskry až do oblak. A právě takové je hlavní téma dalšího titulu nové sezony. Shakespearovo Zkrocení zlé ženy v historii vinohradského divadla možná překvapivě nepatří mezi často uváděné tituly. V archivu najdeme pouze tři premiéry, z toho dvě předválečné, z let 1932 (režie Jan Bor) a 1939 (režie František Salzer). Naposledy se vinohradské „krocení“ odehrálo v inscenaci Františka Štěpánka před dlouhými padesáti(!) lety.
William Shakespeare, slovy Jana Wericha „génius v dobách, kdy to slovo ještě nebylo vobnošený“, byl dramatikem se zvláštním darem vyprávět příběhy, které zůstaly dodnes divácky přitažlivé. Doba se ale změnila. V časech shakespearovské frašky byly vztahy mezi mužem a ženou podřízeny pravidlům, která zajišťovala nedělitelný majetek a udržování rodinného krbu v pevném řádu mužské ruky. Od ženy se vyžadovala poslušnost a hlavním cílem sňatku bylo zachování nebo „zmnožení“ majetku a rodiny. Naopak v dnešní době je žena osobností, která si svobodně a důstojně určuje svůj osud. A v mužském světě jsme zase svědky rostoucího chaosu „mužského principu“. Zdá se, že skutečných „krotitelů“, spíše však opor a ochránců pravé ženskosti, se valem nedostává. Shakespearova komedie je tedy, viděno současným okem, více než jen humornou slovní bitvou opačných pohlaví. Je chytrým zrcadlem vztahů mezi mužem a ženou, životními partnery, ale také mezi otcem a jeho dětmi. Dotýká se základních hodnot, jakými jsou rodina a obyčejné štěstí, život (pro)žitý v obdivu, lásce a úctě jednoho k druhému. Zkrocení zlé ženy tak sice zůstává renesanční fraškou, která se zhlédla v antice, ale humorem a moudrostí je blízká i divákům v jedenadvacátém století.
Shakespearova fraška je humorem a moudrostí blízká i dnešním divákům.
Ve staré vinohradské zkušebně se proto sešli všichni aktéři nové inscenace pod vedením režiséra Juraje Deáka. Společně objevují svět shakespearovské komedie, kde se mísí vlivy commedie dell’arte i velké renesanční epochy vzdělanosti a objevů. Nové nastudování se totiž ponese, v tom nejlepším slova smyslu, v duchu klasickém a tradičním. Podstatnou roli v tomto výkladu hraje vynikající překlad Jiřího Joska, jednoho ze základních interpretů shakespearovského jazyka naší doby. Stejně tak by měla působit i scénografie Davida Baziky, která se rodí z inspirace italským renesančním prostorem, jejž v základních principech ctíme vlastně dodnes. Na principu renesanční estetiky jsou založeny také kostýmní návrhy Sylvy Zimuly Hanákové, které přenášejí dobový kostým staletími a dávají vyniknout jeho kráse a harmonii. Tedy prvkům, na které renesance kladla zvláště velký důraz.
Hlavními nositeli shakespearovské dramatiky jsou však herecké osobnosti a díky nim nasloucháme čisté kráse slova a verše. V rolích ústřední dvojice Kateřiny a Petruccia proto uvidíte Andreu Elsnerovou a Filipa Blažka. Jejich protějšky v rolích Bianky a Lucenzia budou Hana Vagnerová a Marek Holý. Dále se můžete těšit na Battistu, otce obou vdavekchtivých dcer, Oldřicha Vlacha nebo hubatého Petrucciova sluhu Grumia Michala Novotného. Nápadníky jsou Otakar Brousek ml. jako Gremio a Luboš Veselý jako Hortensio. A k dalším protagonistům této skvělé komedie patří Daniel Bambas, Lukáš Příkazký, Jaroslav Satoranský, Jaromír Meduna, Martin Kraus a Lucie Polišenská.
William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy
Režie: Juraj Deák
Překlad: Jiří Josek
Premiéra v DnV
14. prosince 2012